Občanská aktivistka Lenka Poláková, protestující proti stavbě obchvatu Znojma, podala koncem loňského roku k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně návrh na zrušení územního plánu Znojma a vesnic Dobšic, Kuchařovic, Nového Šaldorfa – Sedlešovic a Suchohrdel. Napadla také šest let staré části územního plánu Znojma, týkající se obchvatu silnice I/38 a související se stavbami umožňující napojení na silniční síť včetně všech přilehlých ochranných pásem.
Nejvyšší správní soud však návrh předsedkyně občanského sdružení Obchvat Polákové zamítl. NSS dospěl k závěru, že napadené opatření obecné povahy přijalo znojemské zastupitelstvo zákonem stanoveným postupem. "Není v rozporu s hmotně-právními předpisy a že neshledal ani porušení zásady proporcionality," napsali soudci v odůvodnění verdiktu.
O vydání napadeného územního plánu rozhodlo zastupitelstvo města, podle NSS tedy orgán věcně příslušný. "Napadené opatření obecné povahy zahrnuje pouze území města Znojma, tudíž zastupitelstvo města Znojma bylo i orgánem místně příslušným pro vydání napadeného opatření obecné povahy, rada města potom byla příslušná k vydání obou napadených obecně závazných vyhlášek,“ konstatoval NSS.
Napadená část územního plánu podle NSS obstojí, protože v době schválení územního plánu existovala nadřazená územně plánovací dokumentace, kterou ještě v roce 1989 schválil tehdejší Jihomoravský krajský národní výbor.
Nejvyšší správní soud zároveň konstatoval, že zásah do vlastnických práv Lenky Polákové a ostatních občanů je v případě stavby obchvatu Znojma přiměřený. Plánovaný koridor je podle soudců veřejně prospěšnou stavbou, která má sloužit k výraznému snížení dopravní zátěže Znojma, ke snížení souvisejících negativních vlivů pro obyvatele města, včetně nebezpečných emisí a hluku.
Zároveň jsou tento koridor a plánovaná veřejně prospěná stavba podle soudu vymezeny tak, aby zasahovaly do vlastnických práv Polákové "jen v nezbytně nutné míře". Nejvyšší správní soud má rovněž za to, že popisovaný zásah do vlastnických práv navrhovatelky, vzhledem k velikosti a charakteru a možnostem využití pozemku na straně jedné a ochranou veřejného zájmu, k níž mají posuzovaná opatření sloužit, na straně druhé, je přiměřený. Zároveň soud neshledal nic, co by nasvědčovalo tomu, že by vymezení koridoru a veřejně prospěšné stavby bylo výsledkem libovůle správního orgánu či diskriminace Lenky Polákové.
Lenka Poláková je se svým občanským sdružením dlouholetou bojovnicí proti schválené trase obchvatu Znojma. Některým lidem vadí především skutečnost, že kvůli plánovanému koridoru přijdou o zahrádky. Loni v listopadu proto Poláková podala další ze série trestních oznámení na Ředitelství silnic a dálnic ČR. Firma totiž začala loni před vánocemi v trase předpokládaného obchvatu mezi Znojmem a křižovatkou u kasáren v rámci takzvaných přípravných prací skrývat zeminu. Aktivistka se totiž domnívá, že ke skrývce zeminy a archeologickému průzkumu nemá ŘSD povolení. Archeologický průzkum je podle Polákové možné provádět až po nabytí právní moci stavebního povolení. "Do té doby nelze v daném místě nakládat s půdou," tvrdí aktivistka.
Stavbu obchvatu Znojma má na starosti Ředitelství silnic a dálnic. Firma prostřednictvím mluvčí Niny Ledvinové potvrdila v souvislosti s trestním oznámením Polákové pouze archeologický záchranný průzkum. Podobného názoru je i mluvčí jihomoravského krajského úřadu Petr Holeček. Na další etapu stavby podle něj běží stavební řízení vedené dopravním odborem krajského úřadu. "Skrývku zeminy a záchranný archeologický průzkum na pozemcích stavby lze provádět i před pravomocným stavebním povolením," citoval z vyhlášky mluvčí.
Nově uvažovaná silnice míjející Znojmo má propojit hlavní tah od Brna s rozestavěným kusem obchvatu, zatím provizorně. Podle znojemské radnice takové řešení ani nevyžaduje velké změny v územním plánu města, pro obce přetížené hlukem a zápachem však bude znamenat velký posun.