Výstavbu dalších nákupních center má územní plán napříště podle Rouse umožnit pouze tam, kde si to občané a samospráva budou přát s ohledem na životní prostředí a strukturu města.
Aktivisté v rámci probíhající kampaně upozornili také na řadu dalších negativních dopadů expanze nákupních center. „Jsou jimi nárůst automobilismu a s tím související zvýšení hlučnosti a prašnosti či kácení stromů,“ poznamenal Rous.
„S rozvojem velkých nákupních center ztrácejí města na své vitalitě. Hypermarkety vysávají život nejen z velkých, ale i z menších měst a vesnic,“ poznamenal na adresu nadměrné koncentrace obchodu na periferiích velkých měst člen petičního výboru Václav Čermák.
Na špatné dopady výstavby marketů na životní prostředí poukázal kromě jiných i spisovatel a vysokoškolský pedagog Antonín Přidal. „Hypermarkety se netají respektem k našim peněženkám. Slušelo by jim, kdyby se mohly pochlubit také respektem k našemu času a k pestrosti nákupních příležitostí pro všechny,“ řekl.
Snižování možnosti výběru a současné prodlužování vzdáleností, kterou mají lidé do běžných obchodů, však nejsou jedinými problémy, které souvisí se zanikáním malých obchodů v centru Brna. Zánikem menších obchodů se totiž podle Čermáka ztrácí ve městech takzvané sociální pojivo, důležité pro soudržnost společnosti.
Nesehnutí, kteří kampaň Brno v akci vedou, se proto snaží do brněnského územního plánu prosadit pravidla pro další rozvoj maloobchodu. "Jen občané samotní jsou oprávněni rozhodovat o podobě svého města,” podpořil jejich záměr další vysokoškolský pedagog a filosof Milan Valach.
Obyvatelé Brna, kterým není budoucí podoba obchodní sítě ve městě lhostejná, se mohou vyjádřit k problému prostřednictvím svého podpisu pod „Petici za omezení výstavby velkých nákupních center v Brně“. Lidé ji mohou podepsat každé úterý od 14.00 do 18.00 při návštěvě informačního stánku sdružení Nesehnutí na rohu ulic Masarykovy a Františkánské ulice v Brně,“ upozornil Rous.