"Cílem předkládaného návrhu zákona je snaha zamezit podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, které je iniciováno nepoctivými úmysly, a ve svém důsledku tak zabránit možným negativním dopadům na fungování zdravé společnosti," zdůvodnil návrh rezort spravedlnosti.
Norma reaguje na rozmáhající se praxi podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, kteří se svým podáním snaží dotčeného soutěžícího eliminovat z dalšího konkurenčního boje.
"Cílem takto tendenčně podávaných insolvenčních návrhů je zejména poškodit jiného soutěžícího na pověsti, na důvěryhodnosti, na možnosti ucházet se o veřejné zakázky, na možnosti a podmínkách pro získání úvěru, a podobě," uvedlo ministerstvo a dodalo: "Vše se děje s vědomím toho, že samotný fakt zahájení insolvenčního řízení stačí dotčený subjekt zdiskreditovat a znejistit jeho postavení především v očích smluvních partnerů a veřejnosti."
Rezort na předloze spolupracoval s představiteli Asociace insolvenčních správců, České bankovní asociace a lidmi z akademické i soukromé sféry. Na zákonu se podíleli také zástupci vrchních a krajských soudů i Nejvyššího soudu ČR.
K hlavním cílům normy patří úprava insolvenčního zákona tak, aby bylo možné insolvenční návrh věřitele odmítnout pro zjevnou bezdůvodnost, a stanovit, kdy se o bezdůvodné podání jedná.
Insolvenční návrh bude podle novely zjevně bezdůvodný zejména tehdy, pokud navrhovatel doloží jeho podání pohledávkou, která je podle obsahu přihlášky "zjevně sporná". Nově mu nepomůže ani pohledávka, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřiblíží. Bezdůvodný bude také návrh podaný opětovně, u kterého navrhovatel nedoloží, že splnil povinnosti uložené předchozím rozhodnutím. A nakonec také ten, ve kterém navrhovatel "zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka".
V rozhodnutí, kterým insolvenční soud návrh pro jeho bezdůvodnost odmítne, může zároveň uložit navrhovateli za takové podání pořádkovou pokutu až 50 tisíc korun. Její konkrétní výši mají soudci stanovit s přihlédnutím ke všem okolnostem. Soudci budou moci předběžným opatřením omezit také některé z účinků spojených se zahájením insolvečního řízení, a to "v případě důvodů hodných zvláštního zřetele".
"Zákon má umožnit soudu uložit věřiteli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, až do rozhodnutí o insolvenčním návrhu," připojili předkladatelé. Něco takového má být možné ale jen na návrh dlužníka.
Cílem normy je rovněž zpřesnit postupy stávajícího insolvenčního zákona, které směřují k zajištění náhrady škody. Jde o případy, ve kterých je zřejmé, že někomu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu škoda, a to vinou navrhovatele.
Po souhlasu vlády, parlamentu i podpisu prezidenta má zákon nabýt účinnosti prvním dnem měsíce, který bude následovat po jeho vyhlášení. Nové znění se bude vztahovat i na insolvenční řízení, která začala před jeho účinností. Výjimku budou mít už platné právní účinky úkonů probíhajícího řízení. Ty zůstanou beze změn.