
Brno, 11. dubna 2012 - Rovnou sedmdesátku oslavil 14. března Jožka Černý, populární zpěvák lidových písní s nezaměnitelným hlasem. A pouhý jeden den před tímto životním jubileem jsme jej zastihli na benefičním koncertě v brněnském Masarykově onkologickém ústavu, kde rozhodně nevystupoval poprvé – v roce 2002 zde naopak založil tradici koncertů nejen pro pacienty, ale i pro širokou veřejnost!
„Po obrovském ohlasu, který jeho vystoupení tehdy mělo, jsme se rozhodli udělat z podobných akcí tradici, a to ze dvou důvodů: bylo to pozitivně přijato našimi pacienty, kterým se velice zlepšila psychika, a do ústavu měli možnost přijít i lidé z okolí. Při této příležitosti měli možnost se seznámit s prostředím, které se snaží lidem se závažným onemocněním maximálně pomáhat a kde se také daří jim zlepšit kvalitu života,“ vzpomíná mluvčí Masarykova onkologického ústavu Zuzana Joukalová s tím, že od té doby bývá zpěvák často zdejším hostem. „Nemocným se snažím pomáhat už deset let. Není nad to vidět úsměv na jejich tvářích,“ vysvětluje Černý, proč rád pokaždé přijme pozvání na takové vystoupení.
Neutuchající zájem o lidové písničky a jejich oblíbenost přitom Černý vysvětluje jednoduše – podle něj zkrátka v koncentrované podobě obsahují vše, co přináší sám život, ať už se jedná o události radostné, nebo naopak o neštěstí. A jak dodává, ani po tolika letech ho jejich zpívání rozhodně bavit nepřestalo. „Já se na každý koncert těším! A musím zaklepat, všechny koncerty v mém životě byly vyprodané,“ dodává zpěvák, kterému by, podle neskutečného elánu a nasazení, s jakým působí na pódiu, sedmdesát let hádal opravdu málokdo.
Recept na to, jak se udržet nejen ve vyšším věku v dobré kondici, je podle něj velmi jednoduchý – stačí prý pravidelný pohyb a sportování na čerstvém vzduchu. „Já jezdím na kole a na stará kolena jsem si dokonce koupil kánoi. Máme chatu u Dyje a já už ji mám kompletně sjetou od Podpálaví až do Břeclavi a odtud do rakouského Hohenau,“ prozrazuje jubilant Černý, jehož 16. dubna čeká v Praze velký narozeninový koncert.
Už teď se jistě může těšit na řadu dárků, ovšem ten nejhezčí dostal před lety od své dcery. „Žiju vnučkou – má pět roků a jediné, co ji uklidní, je muzika. Jinak je to dračice,“ uzavírá Černý. Nezbývá než dodat, že s dědečkem toho bude mít určitě hodně společného!
„Po obrovském ohlasu, který jeho vystoupení tehdy mělo, jsme se rozhodli udělat z podobných akcí tradici, a to ze dvou důvodů: bylo to pozitivně přijato našimi pacienty, kterým se velice zlepšila psychika, a do ústavu měli možnost přijít i lidé z okolí. Při této příležitosti měli možnost se seznámit s prostředím, které se snaží lidem se závažným onemocněním maximálně pomáhat a kde se také daří jim zlepšit kvalitu života,“ vzpomíná mluvčí Masarykova onkologického ústavu Zuzana Joukalová s tím, že od té doby bývá zpěvák často zdejším hostem. „Nemocným se snažím pomáhat už deset let. Není nad to vidět úsměv na jejich tvářích,“ vysvětluje Černý, proč rád pokaždé přijme pozvání na takové vystoupení.

Neutuchající zájem o lidové písničky a jejich oblíbenost přitom Černý vysvětluje jednoduše – podle něj zkrátka v koncentrované podobě obsahují vše, co přináší sám život, ať už se jedná o události radostné, nebo naopak o neštěstí. A jak dodává, ani po tolika letech ho jejich zpívání rozhodně bavit nepřestalo. „Já se na každý koncert těším! A musím zaklepat, všechny koncerty v mém životě byly vyprodané,“ dodává zpěvák, kterému by, podle neskutečného elánu a nasazení, s jakým působí na pódiu, sedmdesát let hádal opravdu málokdo. Recept na to, jak se udržet nejen ve vyšším věku v dobré kondici, je podle něj velmi jednoduchý – stačí prý pravidelný pohyb a sportování na čerstvém vzduchu. „Já jezdím na kole a na stará kolena jsem si dokonce koupil kánoi. Máme chatu u Dyje a já už ji mám kompletně sjetou od Podpálaví až do Břeclavi a odtud do rakouského Hohenau,“ prozrazuje jubilant Černý, jehož 16. dubna čeká v Praze velký narozeninový koncert.
Už teď se jistě může těšit na řadu dárků, ovšem ten nejhezčí dostal před lety od své dcery. „Žiju vnučkou – má pět roků a jediné, co ji uklidní, je muzika. Jinak je to dračice,“ uzavírá Černý. Nezbývá než dodat, že s dědečkem toho bude mít určitě hodně společného!
tof, foto: Kryštof Turek