Brno, 2. února 2011 - Musíme se snažit podporovat nejen velké projekty a kulturní akce, ale nesmíme zapomínat ani na malé akce a investice v regionech. Výraznou příležitost nám také nabízí peníze z evropských fondů, říká Pavel Balík, člen Rady Jihomoravského kraje, zodpovědný za oblast kultury.

• Pane Balíku, obejde se kultura bez finanční a jiné podpory veřejných institucí?

Kultura je na jedné straně vyzdvihovanou součástí společenského života, na straně druhé bývá trošku Popelkou, která čeká, co na ni zbude. Osobně přistupuji ke kulturním hodnotám s pokorou, vážím si nejen kulturního dědictví, které nám zanechali naši předkové, ale také umu a úsilí současníků, kteří se aktivně podílejí na vzniku a interpretaci uměleckých děl nebo se starají o to, aby kulturní památky zůstaly zachovány příštím generacím.
Je zřejmé, že zajištění dostupnosti kvalitní kultury a zejména široké spektrum, které tato oblast představuje, vyžaduje velkou míru veřejné podpory. Její financování je téma k dlouhé diskusi, ale obecně řečeno je samozřejmě kultura dlouhodobě podhodnocena. Není ovšem  v silách veřejných institucí poskytnout peníze všem žadatelům o granty a dotace.

• Které oblasti kultury podporuje Jihomoravský kraj zejména, na co jsou prostředky z jeho rozpočtu použity?

Jak víte, nastoupil jsem do funkce radního v září minulého roku a první návrh rozpočtu pro rok 2011 byl již připraven. Vychází z určitých tradičních (mandatorních) výdajů pro příspěvkové organizace kraje, tedy pro muzea,  a ze závazků, jež respektují zákony, jako je péče o knihovnictví, ale i z určitých závazků z minulých let. Jde například o tradiční divadelní a  hudební festivaly i další aktivity kraje, které si v průběhu let vydobyly své místo v kulturním kalendáři. Významnou součástí jsou samozřejmě finance určené na přípravu projektů, které souvisejí s dotačními tituly EU.

• Daří se Jihomoravskému kraji čerpat peníze z evropských fondů na oblast kultury?

Máme za sebou už řadu úspěšně dokončených projektů, například obnovu čestného nádvoří, kašny a části hradeb zámku v Mikulově, opravu benediktinského kláštera v Rajhradě, ale i opravu kostela ve Vranově nad Dyjí, který je ve vlastnictví církve.  Úspěšný byl projekt prezentace dvou pravěkých Venuší – věstonické a wilendorfské.
V Mikulčicích se aktuálně připravuje na výzvu regionálního operačního programu projekt obnovy akropole a přestavby budovy muzea. Připravujeme například také projekty pro Pavlov, zahrady mikulovského zámku i zpřístupnění brněnské Löw-Beerovy vily, souseda vily Tugendhat.  Schválené jsou i projekty obnovy zámeckých jízdáren v Lednici v hodnotě téměř 500 milionů korun a zatraktivnění hradní zříceniny Cornštejn na Znojemsku. Projekt Porta culturae zahrnuje spolupráci našeho kraje s Vysočinou, Jihočeským krajem a Dolním Rakouskem právě v oblasti kultury.
I z tohoto neúplného výčtu je zřejmé, že náš kraj je co se získávání evropských peněz týče nejen aktivní, ale i úspěšný.

• Jaké priority jste si jako radního pro kulturu pro příští dva roky stanovil?

Hovořit o vybraných prioritách není snadné. Nechci vyzdvihovat jen věci, které budou stát milióny, protože i malá akce může mít pro určitý okruh lidí či daný region velký dosah. Samozřejmě si přeji, abychom úspěšně zvládli realizaci projektů financovaných z evropských fondů. Je třeba co nejdříve zhodnotit stav jejich přípravy a rozhodnout, čemu dát přednost.
Na srdci mi leží příprava obnovené nominace Mikulčic k zápisu na seznam UNESCO. O tom ostatně hovoří i naše koaliční smlouva, v níž jsou zakomponovány také dohody týkající se Pavlova a Mikulova. Zefektivnit bych rozhodně chtěl finanční hospodaření muzeí. Konkrétněji se vyjádřím, až projednáme zprávu, kterou připravuji pro radu kraje. Ta bude reflektovat aktuální situaci a bude sloužit jako podklad pro další postup.
Co si ale přeji nejvíc? Abychom kulturně žili, abychom vychovávali děti a mládež k úctě k hodnotám, které nelze vyjádřit penězi, a radovali se z věcí, které mají hlubší smysl.