Podle Moravanů se za záminkou obrany duševního vlastnictví skrývá mezivládní dohoda, která umožňuje narušení svobody lidí. "I přes některé pozitivní body obsažené v předkládané dohodě považujeme za nepřijatelné zavádět kontroly digitálního obsahu na hranicích v případě pouhého podezření. Stejně tak je podle nás neakceptovatelné blokování serverů, protože to může znamenat cenzurování internetu s omezením svobodného přístupu k informacím," řekl v pondělí v Brně místopředseda Moravanů Pavka.
Kontroverzní část dohody může být podle něj v budoucnu využívána vládnoucí mocí k omezování opozičních politických stran a hnutí čí k omezování chodu občanských sdružení. "Stejně tak je možné prostřednictvím této dohody omezovat konkurenční společnosti," řekl místopředseda. Podle něj může člověk na hranicích jen stěží prokazovat legální nabytí svých dat. "Pravděpodobnost, že by hraniční kontroly nějak přispěly k omezení šíření nelegálního chráněného obsahu médií, je téměř nulová," dodal moravský politik.
Politická strana Moravané se podle Pavky hlásí k otevřeným svobodným programům. Podporujeme jejich využití na úřadech a jsme pro svobodný přístup k informacím. Proto jakékoliv snahy, které povedou k omezování a kontrole internetu ze strany vlády, odmítáme," zdůraznil.
Moravané jsou neparlamentní moravskou politickou stranou, která vznikla v roce 2005 sloučením Hnutí samosprávné Moravy a Slezska - Moravského národního sjednocení (HSMS-MNS) a Moravské demokratické strany (MoDS). Strana v 90. letech 20. století postupně integrovala bývalé parlamentní politické subjekty, jakými byly například Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, Moravskou národní stranu nebo Zemědělskou stranu, dále třeba Křesťanskosociální unii a další.
Od doby svého vzniku až do současnosti je jedinou moravsky orientovanou politickou stranou, jakých vznikla počátkem 90. let 20. století celá řada. Prvním předsedou strany byl Pavel Dohnal, druhým Jiří Novotný, třetím a současným je Milan Trnka. V poslední době aktivita Moravanů po letech stagnace ožívá.
Členy strany vyburcoval k větší činnosti především fakt, že při loňském sčítání lidu se za Moravany prohlásilo 522 tisíc lidí, což je o 142 tisíc občanů více než při sčítání před deseti lety. Jako druhou národnost navíc uvedlo moravskou dalších 108 tisíc lidí. Strana proto může mít podle svého vedení zastání až u 664 tisíc lidí, což je 66procentní nárůst oproti době před deseti lety. Vedení Moravanů již také v prosinci vyzvalo kompetentní orgány státní správy České republiky, aby "změnily svoje dosavadní postoje k otázce existence moravského národa a přestaly zahrnovat Moravany mezi příslušníky národa českého".