
Znojmo, 27. března 2012 - Správci Národního parku Podyjí začali tento týden s výsadbou stromů a keřů na poli mezi Hradištěm a Mašovicemi. Zhruba 80 metrů dlouhý a 40 metrů široký nepravidelný prostor se stane základem budoucího biokoridoru, který propojí rozsáhlé lesní komplexy národního parku na Hradišti s lesy v okolí Gránického potoka.
Vznikne zde tak plnohodnotný pás zeleně, který umožní zvířatům lepší pohyb mezi těmito dvěma lesními plochami a zároveň rozčlení jednolitý polní lán a sníží vodní i větrnou erozi na tomto území. Tento rok je naplánováno vysadit celkově téměř 51 tisíc mladých stromků.
Pro výsadbu první části biokoridoru Správa parku použila sazenice stromů a keřů, které se běžně vyskytují v lesích v okolí. „Mezi Hradištěm a Mašovicemi vysazujeme mix 250 stromů a keřů, tak aby zde vznikl místní přírodě blízký pás zeleně. Objeví se tu například dřín, řešetlák nebo brslen, ale i dub nebo lípa. Prvních pár let místo oplotíme, abychom zabránili okusu zvěří. Potom ale prostor uvolníme tak, aby mohl plnit všechny svoje funkce,“ řekl vedoucí odboru péče o les Správy parku Petr Vančura.
Vznikající biokoridor je součástí celorepublikového Územního systému ekologické stability, jehož cílem je propojit přírodní plochy v krajině sítí liniových a plošných útvarů tak, aby byl obnoven kontakt mezi populacemi jednotlivých druhů rostlin a živočichů na vzdálených lokalitách. „Jeho hlavním účelem je nahradit migrační cesty, které původně v naší krajině fungovaly. Na mnoha místech byly však přerušeny rozsáhlou stavební činností nebo intenzifikací zemědělství spojenou s odlesňováním a likvidací rozptýlené zeleně,“ popsala referentka pro zemědělství a krajinnou ekologii Správy Národního parku Podyjí Veronika Dubovská.
V Podyjí nyní začíná sezóna výsadby stromů a keřů. Letos správci plánují zasadit téměř jednapadesát tisíc mladých stromků. Bude to především na Vranovsku, v okolí Lesné, Mašovic, Nového Šaldorfa a Havraníků. „Jedná se hlavně o dub a buk, ale budeme sázet i lípu, javor nebo jedli. Tyto dřeviny zalesní plochy po vytěžených modřínech, borovici černé nebo akátu. Podyjským lesům tak vracíme jejich přirozený, převážně listnatý, vzhled,“ dodal Vančura.
Vznikne zde tak plnohodnotný pás zeleně, který umožní zvířatům lepší pohyb mezi těmito dvěma lesními plochami a zároveň rozčlení jednolitý polní lán a sníží vodní i větrnou erozi na tomto území. Tento rok je naplánováno vysadit celkově téměř 51 tisíc mladých stromků.
Pro výsadbu první části biokoridoru Správa parku použila sazenice stromů a keřů, které se běžně vyskytují v lesích v okolí. „Mezi Hradištěm a Mašovicemi vysazujeme mix 250 stromů a keřů, tak aby zde vznikl místní přírodě blízký pás zeleně. Objeví se tu například dřín, řešetlák nebo brslen, ale i dub nebo lípa. Prvních pár let místo oplotíme, abychom zabránili okusu zvěří. Potom ale prostor uvolníme tak, aby mohl plnit všechny svoje funkce,“ řekl vedoucí odboru péče o les Správy parku Petr Vančura.
Vznikající biokoridor je součástí celorepublikového Územního systému ekologické stability, jehož cílem je propojit přírodní plochy v krajině sítí liniových a plošných útvarů tak, aby byl obnoven kontakt mezi populacemi jednotlivých druhů rostlin a živočichů na vzdálených lokalitách. „Jeho hlavním účelem je nahradit migrační cesty, které původně v naší krajině fungovaly. Na mnoha místech byly však přerušeny rozsáhlou stavební činností nebo intenzifikací zemědělství spojenou s odlesňováním a likvidací rozptýlené zeleně,“ popsala referentka pro zemědělství a krajinnou ekologii Správy Národního parku Podyjí Veronika Dubovská.

V Podyjí nyní začíná sezóna výsadby stromů a keřů. Letos správci plánují zasadit téměř jednapadesát tisíc mladých stromků. Bude to především na Vranovsku, v okolí Lesné, Mašovic, Nového Šaldorfa a Havraníků. „Jedná se hlavně o dub a buk, ale budeme sázet i lípu, javor nebo jedli. Tyto dřeviny zalesní plochy po vytěžených modřínech, borovici černé nebo akátu. Podyjským lesům tak vracíme jejich přirozený, převážně listnatý, vzhled,“ dodal Vančura.
Zdroj: NP Podyjí