Brno, 25. listopadu 2011 - Ve městech na severu Jihomoravského kraje, Blansku, Vyškově a v Brně, je znatelně lepší sociální situace než v jižních městech, Břeclavi, Hodoníně a Znojmě, tato zjištění vyplývají z unikátní socioekonomické studie MasterCard česká centra rozvoje.
Studie, na níž se podílely společnost MasterCard, Vysoká škola ekonomická v Praze a Sdružení Czech Top 100, byla provedena již po čtvrté a letos se zaměřila na hodnocení 63 největších českých měst. Bylo do ní vybráno šest již zmíněných měst z Jihomoravského kraje. Na celkovém dvanáctém místě se v žebříčku sociální situace v ČR umístilo Blansko s 87,24 indexními body a o tři příčky níže se objevil Vyškov s 86,95 indexními body. Brno získalo s 86,03 indexními body dvacátou druhou pozici. Se znatelným odstupem se umístila Břeclav (54. místo), Hodonín (56. místo) a Znojmo (59. místo).
Oproti loňskému roku, kdy byla pozornost věnována kvalitě života a ekonomické kondici 50 nejvýznamnějších českých měst, má veřejnost nyní nově k dispozici srovnání šedesáti tří největších měst České republiky, a to z hlediska sociální situace.
Blansko
Na celkovém dvanáctém místě se v žebříčku hodnotícím sociální situaci v České republice umístilo s 87,24 indexními body Blansko. „Toto město získalo ve většině kategoriích velmi pozitivní výsledky. Byl zde například zaznamenán pátý nejnižší počet trestných činů v přepočtu na tisíc obyvatel a osmý nejnižší počet násilných trestných činů na 10 tisíc obyvatel. Tyto hodnoty svědčí o výborné prevenci kriminality. Dalším úspěchem Blanska je poměrně nízká nezaměstnanost, která je ovlivňována dopravním napojením na krajské město. Negativně pak ovlivnily umístění Blanska v celkovém žebříčku vysoké ceny bytů,“ prohlásil prof. RNDr. René Wokoun, CSc. ředitel Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické, vedoucí metodického týmu studie MasterCard česká centra rozvoje.
„Jsem potěšen velmi dobrým umístěním města Blanska. Zásluhu na tom má dobrá práce v sociální oblasti a na úseku prevence kriminality. Na druhé straně se nám nedaří uspokojivě řešit ekonomickou oblast a přivedení firem do několik let připravené průmyslové zóny. Problematické je rovněž dopravní napojení města. Blízkost Brna na jedné straně pozitivně ovlivňuje trh práce, ale na druhé straně je jednou z příčin vysoké ceny bytů. Jsem rád, že se provádí tyto studie, jejichž výsledky využijeme pro zlepšení situace v oblastech, kde se nám nedaří a také při zpracování dlouhodobého strategického plánu města na léta 2013 – 2023,“ uvedl Ing. Lubomír Toufar, starosta města Blansko.
Vyškov
Nadmíru uspokojivé výsledky v oblasti trhu práce získalo také druhé hodnocené město v Jihomoravském kraji, Vyškov. S 8,2 % se v žebříčku míry registrované nezaměstnanosti umístil Vyškov na devatenáctém místě a k 30. 4. 2011 vykazoval spolu se třemi dalšími městy, Jabloncem nad Nisou, Trutnovem a Bohumínem, třináctý nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti. Ve Vyškově byla také evidována čtrnáctá nejvyšší naděje dožití žen, což je o dvě příčky vyšší než v Blansku.
Brno
Na celkovém dvacátém druhém místě se s 86,03 indexními body umístilo krajské město, Brno, které se tak dostalo na dolní hranici měst s dobrou sociální situací. Zde byly též zaznamenány vysoké naděje dožití obyvatel. Například v kategorii mužů získalo Brno devátou nejvyšší pozici s hodnotou 74,85 let. Dále se město vyznačuje poměrně vysokými příjmy ale na druhou stranu také vysokými cenami bytů. Negativně lze následně hodnotit postavení města v oblasti trhu práce. K 30. 4. 2011 činil podíl dlouhodobé nezaměstnanosti 40 %.
Břeclav
Čtvrté hodnocené město Jihomoravské kraje, Břeclav, se s 84,34 indexními body umístilo až na padesáté čtvrté příčce a spolu s Hodonínem se zařadilo mezi města s podprůměrnou sociální situací. Negativním faktorem zahrnutým ve studii byla v případě Břeclavi nízká mzdová úroveň a dále také výše důchodů. Například starobní důchod je zde s hodnotou 9 634 Kč pátý nejnižší mezi hodnocenými městy.
Hodonín
Největším problémem pátého hodnoceného města Jihomoravského kraje je vysoká míra nezaměstnanosti, která k 30. 4. 2011 činila 15,3 %. Tato hodnota přinesla Hodonínu pozici města s čtvrtou nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti. V tabulce podílu dlouhodobé nezaměstnanosti sdílí město s Přerovem a Litvínovem předposlední příčku. Pozitivně lze hodnotit výsledky Hodonína v oblasti kriminality. Se Zlínem se dělí o jedenáctou příčku v žebříčku nejnižšího počtu trestných činů na tisíc obyvatel.
Znojmo
Na padesátém devátém místě v celkovém žebříčku sociální situace v České republice se s 83,79 indexními body umístilo Znojmo. Toto město vykazuje nejnižší úroveň starobního i invalidního důchodu a poměrně vysoké ceny bytů. S 12,8 % se Znojmo také dělí s Chomutovem o desátou nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti.
Podle projektu MasterCard česká centra rozvoje je v celorepublikovém rámci nejlepší sociální situace v Jindřichově Hradci, který získal 91,81 bodů. Na druhém místě se umístila Praha s 90,09 body. Třetí příčku obsadil Hradec Králové (89,38 bodů).
Studie, na níž se podílely společnost MasterCard, Vysoká škola ekonomická v Praze a Sdružení Czech Top 100, byla provedena již po čtvrté a letos se zaměřila na hodnocení 63 největších českých měst. Bylo do ní vybráno šest již zmíněných měst z Jihomoravského kraje. Na celkovém dvanáctém místě se v žebříčku sociální situace v ČR umístilo Blansko s 87,24 indexními body a o tři příčky níže se objevil Vyškov s 86,95 indexními body. Brno získalo s 86,03 indexními body dvacátou druhou pozici. Se znatelným odstupem se umístila Břeclav (54. místo), Hodonín (56. místo) a Znojmo (59. místo).
Oproti loňskému roku, kdy byla pozornost věnována kvalitě života a ekonomické kondici 50 nejvýznamnějších českých měst, má veřejnost nyní nově k dispozici srovnání šedesáti tří největších měst České republiky, a to z hlediska sociální situace.
Blansko
Na celkovém dvanáctém místě se v žebříčku hodnotícím sociální situaci v České republice umístilo s 87,24 indexními body Blansko. „Toto město získalo ve většině kategoriích velmi pozitivní výsledky. Byl zde například zaznamenán pátý nejnižší počet trestných činů v přepočtu na tisíc obyvatel a osmý nejnižší počet násilných trestných činů na 10 tisíc obyvatel. Tyto hodnoty svědčí o výborné prevenci kriminality. Dalším úspěchem Blanska je poměrně nízká nezaměstnanost, která je ovlivňována dopravním napojením na krajské město. Negativně pak ovlivnily umístění Blanska v celkovém žebříčku vysoké ceny bytů,“ prohlásil prof. RNDr. René Wokoun, CSc. ředitel Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické, vedoucí metodického týmu studie MasterCard česká centra rozvoje.
„Jsem potěšen velmi dobrým umístěním města Blanska. Zásluhu na tom má dobrá práce v sociální oblasti a na úseku prevence kriminality. Na druhé straně se nám nedaří uspokojivě řešit ekonomickou oblast a přivedení firem do několik let připravené průmyslové zóny. Problematické je rovněž dopravní napojení města. Blízkost Brna na jedné straně pozitivně ovlivňuje trh práce, ale na druhé straně je jednou z příčin vysoké ceny bytů. Jsem rád, že se provádí tyto studie, jejichž výsledky využijeme pro zlepšení situace v oblastech, kde se nám nedaří a také při zpracování dlouhodobého strategického plánu města na léta 2013 – 2023,“ uvedl Ing. Lubomír Toufar, starosta města Blansko.
Vyškov
Nadmíru uspokojivé výsledky v oblasti trhu práce získalo také druhé hodnocené město v Jihomoravském kraji, Vyškov. S 8,2 % se v žebříčku míry registrované nezaměstnanosti umístil Vyškov na devatenáctém místě a k 30. 4. 2011 vykazoval spolu se třemi dalšími městy, Jabloncem nad Nisou, Trutnovem a Bohumínem, třináctý nejnižší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti. Ve Vyškově byla také evidována čtrnáctá nejvyšší naděje dožití žen, což je o dvě příčky vyšší než v Blansku.
Brno
Na celkovém dvacátém druhém místě se s 86,03 indexními body umístilo krajské město, Brno, které se tak dostalo na dolní hranici měst s dobrou sociální situací. Zde byly též zaznamenány vysoké naděje dožití obyvatel. Například v kategorii mužů získalo Brno devátou nejvyšší pozici s hodnotou 74,85 let. Dále se město vyznačuje poměrně vysokými příjmy ale na druhou stranu také vysokými cenami bytů. Negativně lze následně hodnotit postavení města v oblasti trhu práce. K 30. 4. 2011 činil podíl dlouhodobé nezaměstnanosti 40 %.
Břeclav
Čtvrté hodnocené město Jihomoravské kraje, Břeclav, se s 84,34 indexními body umístilo až na padesáté čtvrté příčce a spolu s Hodonínem se zařadilo mezi města s podprůměrnou sociální situací. Negativním faktorem zahrnutým ve studii byla v případě Břeclavi nízká mzdová úroveň a dále také výše důchodů. Například starobní důchod je zde s hodnotou 9 634 Kč pátý nejnižší mezi hodnocenými městy.
Hodonín
Největším problémem pátého hodnoceného města Jihomoravského kraje je vysoká míra nezaměstnanosti, která k 30. 4. 2011 činila 15,3 %. Tato hodnota přinesla Hodonínu pozici města s čtvrtou nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti. V tabulce podílu dlouhodobé nezaměstnanosti sdílí město s Přerovem a Litvínovem předposlední příčku. Pozitivně lze hodnotit výsledky Hodonína v oblasti kriminality. Se Zlínem se dělí o jedenáctou příčku v žebříčku nejnižšího počtu trestných činů na tisíc obyvatel.
Znojmo
Na padesátém devátém místě v celkovém žebříčku sociální situace v České republice se s 83,79 indexními body umístilo Znojmo. Toto město vykazuje nejnižší úroveň starobního i invalidního důchodu a poměrně vysoké ceny bytů. S 12,8 % se Znojmo také dělí s Chomutovem o desátou nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti.
Podle projektu MasterCard česká centra rozvoje je v celorepublikovém rámci nejlepší sociální situace v Jindřichově Hradci, který získal 91,81 bodů. Na druhém místě se umístila Praha s 90,09 body. Třetí příčku obsadil Hradec Králové (89,38 bodů).
zdroj: MasterCard, VŠE Praha, Sdružení Czech Top 100